Život společnice Můj život

DEPILACE / EPILACE

Dnešní článek je tak trošku na přání. Vzhledem k tomu, že vám ráda nejenom na blogu, ale i na sociálních sítích ukazuji krásné krajkové prádlo, tak trošku chci inspirovat ostatní ženy, aby se krajek nebály, a třeba inspirovat i muže, kteří můj profil sledují, aby svou partnerku něčím podobným krásným obdarovali. Spousta z vás si nemohla nevšimnout, že jsem samozřejmě téměř vyholená, ale také že mi mé odchlupovací praktiky nezanechávají žádnou vyrážku, pupínky či začervenání. Všechny svoje zkušenosti s depilací (rychlá a bezbolestná metoda) a epilací (metoda pro dlouhodobě hladkou pokožku), prostě s odchlupováním sepíši do dnešního článku a předem se omlouvám, pokud se budu opakovat. Mám pocit, že zrovna tohle je téma, které jsem trošku víc nakousla v knížce. Takže ten z vás, kdo ji četl, si to nejspíš přečte znovu. Nemám ráda chlupy. Hnusí se mi, považuji je za nechutné a odporné jak na mužích, tak na ženách. Samozřejmě ne všichni pánové, se kterými jsem se v minulosti nezávazně potkávala, si intimní partie upravovali, ale ty, které jsem potkávala dlouhodobě, jsem se k tomu většinou snažila něžným, přesto důrazným způsobem nasměrovat :). Takže sama sebe odchlupuji od doby, co se začaly první chloupky objevovat. Za tu dobu jsem vyzkoušela různé způsoby depilací i epilací. Jak to, že nemám pupínky či podrážděnou kůži ?

Možná to bude znít hloupě, ale já jsem skutečně přesvědčená, že čím víc si ulevujete v životě ve všem, čím víc se poddáváte takovému tomu fňukání, tak tím spíš si ubližujete. Čímž rozhodně nechci říct, že nejsem zastáncem rozmazlování a hýčkání, především své osoby :). Ale myslím si, že v tomhle byl takový ten „studený“, ne moc pečující venkovský odchov velkou výhodou. Od nějakých 16 do doby, než jsem přišla studovat do Prahy, jsem používala žiletku a ten nejobyčejnější sprchový gel z drogerie a pamatuji si, že začátku jsem občas nějaké pupínky nebo takovou jako zarudlou pokožku měla. Ale časem si holt zvykla... Samozřejmě máme každý jiný typ kůže, jinou strukturou, která jinak reaguje. Jsem odbarvená blondýna. Moje původní barva vlasů je taková myší hnědá, ale poměrně dobře se opaluji, takže nemám křehkou světlou pokožku, která je přehnaně citlivá. Paradoxně mi přijde, že čím víc možností máte (myslím tím nakoupit si nejrůznější přípravky a mám to vyzkoušené například na vlasech) a čím víc toho na sebe patláte, tím myslím nejrůznější krémy před holením a po holení atd., tak tím je to někdy horší. Rozhodně v každodenním holení nespatřuji žádnou slast, naopak to považuji za zbytečnou ztrátu času. Proto jsem v průběhu let vyzkoušela nejrůznější epilace i depilace, abych se posléze vrátila opět k obyčejné žiletce. Tohle jsou moje zkušenosti:

DEPILACE VOSKEM

I když si myslím, že jsem poměrně odolná, co se týče bolesti, hlavně za předpokladu, kdy mi daný zákrok má přinést kýžený výsledek, tak na rovinu neznám nic, co víc bolí. Útěchou může být to, že to trvá skutečně jenom pár vteřin. Nicméně i přesto, že mám celkem pevnou kůži, tak po „brazilce“ jsem ji měla opuchlou jako pavián, včetně podobné barvy ještě několik hodin. A vyšší citlivost (rozhodně nemyslím nic eroticky příjemného) jsem pociťovala ještě den až dva po odstranění chloupků voskem. Období po odstranění samozřejmě bylo příjemné, nemusela jsem se holit, ale především z časových a organizačních důvodů jsem tuhle metodu depilace už nikdy nezopakovala. Aby vám depilace mohla být provedena, musíte samozřejmě nechat chloupky popoporůst, což se mi nejenom extrémně nelíbilo, ale samozřejmě se mi to v době, o které mluvím, naprosto nehodilo, protože jsem nehodlala cestovat a být zarostlá jako křovák. Navíc samozřejmě pokud hodně cestujete nebo jste vytížení jakkoliv jinak, tak objednání na depilaci do salonu je další položka ve vašem diáři, kterou tam musíte naplánovat tak, aby vyhovovala vůči všem ostatním aktivitám, což mně se moc nedařilo. Takže shrnuto podtrženo – ty 3 až 4 týdny bez chlupů, než mi ty nové začaly opětovně růst, mi za tohle martyrium rozhodně nestálo.

LASEROVÁ EPILACE

Ani s touhle metodou jsem nebyla moc úspěšná a spokojená, možná jsem si vybrala špatný salon, těžko říct. Každopádně z hlediska časové náročnosti opět ta samá písnička – musíte se někam objednat, dojet tam, strávit tam nějaký čas a navíc se nejedná o (nebo v té době to nebyla) nejlevnější proceduru, kterou musíte opakovat. Počet opakování vám nikdo dopředu neřekne, závisí na tom, jak silné a odolné máte chloupky, což ty moje zřejmě poměrně dost byly. Po x návštěvách jsem neviděla žádný velký rozdíl. Navíc v průběhu absolvování procedur není doporučováno se opalovat, takže zase další omezení, které vám brání v cestování do teplých krajin.

Rozhodně nechci tvrdit, že laserová epilace nefunguje. Je to jako se vším – každé tělo je jiné, na každý zákrok reaguje jinak, mohlo to být špatným laserem, možná kdybych absolvovala o x procedur víc, tak by se kýžený výsledek začal dostavovat, těžko říct. Pokud někdo z vás má dobré zkušenosti, to znamená po absolvování laserové epilace vám skutečně zmizely chloupky, budu ráda, když mi napíšete, kam jste chodili, jakým přístrojem to odstraňovali a kolik procedur jste museli absolvovat.

CUKROVÁ VATA

Depilace cukrovou pastou patří mezi další oblíbené metody, které narozdíl od depilace voskem nabízí účinek i v případě, že dorazíte s menším, to znamená méně vzrostlým ochlupením. Stejně jako vosk má mít tu výhodu, že dlouhodobě narušuje strukturu chloupků, to znamená, že když tento proces budete opakovat zas a znovu, tak ochlupení postupně zeslábne, a dokonce může přestat úplně. Je pravda, že samotný proces už tak bolestivý není, ale upřímně mi byla nepříjemná především ta přípravná fáze, kdy vám kosmetička začne roztírat  teplou cukrovou pastu po kůži. Zase je to pouze moje zkušenost, mohla jsem mít smůlu při volbě kosmetického studia, ale poměrně dost mě tahala kůže při aplikaci hmoty, bylo mi to celkově dost nepříjemné a navíc mi to přišlo zdlouhavé. Chloupky se znovu objevily, a to ještě rychleji než po depilaci voskem.

Po absolvování tohohle všeho (samozřejmě tyto zkušenosti nasbírala v průběhu času), jsem se opět vrátila ke svojí nejmilejší nejobyčejnější žiletce.

Musím říct, že za ty roky mám holení při sprchování tak zautomatizované, že mi nezabere víc než dvě až tři minuty, a to se bavíme o celém těle. Krom intimních partií moc neřeším pečlivost holení. Nohy, ruce a podpaží napěním pomocí hutnějšího sprchového gelu a oholím. Tím, že se holím každý den, tak občasná nepečlivost není tolik vidět.

Ti z vás, kteří četli knížku, vědí, že jsem tenkrát zmiňovala pasáž o proužku a že mě vážně nikdy nenapadlo, že chlapům se mnohem víc líbí upravený klín než totálně vyholené intimní partie (co si budeme povídat, je rychlejší vzít to žiletkou dohladka než vymýšlet složité ornamenty). Žiletku zná nejspíš každá z vás, tím jsem vás v dnešním článku nejspíš neohromila :).

Pokud toužíte po proužku nebo třeba roztomilém srdíčku, ale nemáte ve sprše zrcadlo nebo tím nechcete trávit tolik času, doporučuji tento nástavec, který používám už několik let. Samozřejmě ho čas od času vyměním za nový model, ale spokojenost zaručená.

 

Lucka ♥

 

 

 



Oct 21 2020 04:36:45